Kateřina Vohralíková


+420 773 567 009
vohralikova.katerina@atlas.cz

Propojení se stromem semen

11.03.2013 19:00

Stalo se tak 20.12.2012. Život mě vzal ven. Chtěl abych vyšla na čerstvý vzduch a protože jsem od přírody lenoch a mockrát za den se ven nedostanu, uposlechla jsem nutkání. Vyšla jsem před dům a začala vnímat svůj dech, začala vnímat přítomný okamžik. Uviděla jsem před sebou strom, který tam samozřejmě normálně stojí pořád, ale já jsem ho ,,uviděla“. Vyzval mně, abych k němu přišla. Objala jsem ho jako starého známého s takovou radostí a láskou, jak kdybychom se stovky let neviděli a teď se konečně mohli opět sejít. Přiložila jsem na něj své čelo, třetí oko (čakra umístěná mezi obočím) a začala s ním promlouvat. Překvapil mně, protože jsem vždy měla tendence říkat stromům ,,velký bratře“. On mne však nazýval dcerou. Ukázal mi všechny stromy na planetě skrze propojení jejich kořenů. Bylo to nádherné. Všechny se sebe dotýkaly, všechny byly spojeny jako obrovská síť kolem naší planety. Vždy jsem věděla, že stromy žijí. Že jsou to obrovské bytosti chránící nás a planetu Zemi. Prosila jsem ho za odpuštění pro všechny lidi, ale v jeho obrovské moudrosti dávno odpuštění uloženo bylo. Dovolil mi, vložit si strom semen – jak jsem mu začala říkat – do srdce. Od té doby se mnou všude chodí.

Jednou když jsem seděla na lavičce v Praze a viděla jak se lidé s motorovkou v ruce blíží k poslední krásné bříze široko daleko, začala jsem pro ní vskutku vyvádět. Vzlykala jsem a cítila její bolest, bolest Boha, spojení se životem, který je právě násilně ukončen úplně zbůhdarma.

Zkuste někdy vyjít do přírody, za stromy a pohlížet na ně jako na moudré starce plné soucitu a lásky pro nás všechny. Jen touto úvahou, myšlenkou věnovanou jim, je obrovsky podpoříme a oni budou moci sílit a nakonec nás zachránit. Jsou to velcí učitelé. Stačí je je chvíli pozorovat.